V rozvinuté ekonomice patří finanční trhy mezi nejdůležitější a nejcitlivější oblasti. Těžko si lze představit, že v dnešní době se lze obejít bez určité míry regulace a dohledu na těmito trhy. V současnosti je účelnost ochrany investorů na finančních a kapitálových trzích všeobecně uznávána. Toto tvrzení ovšem neznamená, že obsah, formy či metody regulace se v různých zemích a v různých dobách nemohou podstatně lišit.

Velmi markantně se nezbytnost regulace finančních a kapitálových trhů projevila v poslední třetině minulého století. Vznik nových národních orgánů regulace ve velkém počtu zemí je toho důkazem. V dnešní době se finanční a kapitálové trhy dynamicky rozvíjejí a i proto je nezbytné, aby se takto dynamicky rozvíjely a zdokonalovaly i systémy jejich regulace a dohledu.

 

V současnosti existují na českém finančním trhu 4 regulátoři:

Regulace činnosti bank

Regulace činnosti bank lze považovat za jednu z nejdůležitějších činností institucí bankovní regulace v jednotlivých tržních ekonomikách na celém světě. Bankovnictví patří mezi nejvíce regulované odvětví ve všech vyspělých ekonomikách. Důvěryhodnost a stabilita bankovního sektoru je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Tuto stabilitu nelze zajistit pouze tržními mechanismy, proto je činnost bank regulována velkým množstvím omezujících a přikazujících pravidel, především v podobě právních předpisů.

Regulace činnosti bank má mikroekonomické i makroekonomické rozměry. Mikroekonomický chápeme jako podporu bezpečnosti, efektivnosti a důvěryhodnosti bankovního sektoru v dané ekonomice.